Novela zákona o obchodních korporacích

Rádi bychom Vás informovali, že dne 13. února 2020 nabyla platnosti největší novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) ve znění zákona č. 486/2016 sb. (dále jen „Novela“) od roku 2012. Novela obecně nabývá účinnosti dne 1. ledne 2021.

Touto cestou bychom Vás rádi seznámili s nejzásadnějšími změnami, které Novela přináší. Pokud byste měli zájem o detailnější přehled, neváhejte se na nás obrátit.

Mezi hlavní cíle Novely je řazeno snížení administrativní a regulatorní zátěže obchodních korporací, regulace povinných ustanovení, úpravu monistického systému vnitřní struktury uspořádání akciové společnosti a další.

S účinnosti Novely vzniká obchodním korporacím povinnost upravit své společenské smlouvy či zakladatelské právní jednání do souladu s kogentními ustanoveními Novely a doručit jejich konsolidované znění do sbírky listin, a to nejpozději do 1. 1. 2022. Není-li Novelou stanoveno jinak, musí obchodní korporace do 6 měsíců od účinnosti Novely, zapsat do obchodního rejstříku skutečnosti, jež se doposud nezapisovali. Pokud by tak obchodní korporace neučinili, hrozí jim v konečném výsledku až likvidace.

Snížení administrativní zátěže při zakládání s.r.o.

Nová právní úprava odstraňuje některé byrokratické prvky související se založením obchodní korporace, která ulehčí především zakládání nízkokapitálových společností s.r.o. Nově od 1. 1. 2021 u společností s ručením omezeným, jejichž výše vkladu nepřesáhne částku 20.000,- Kč, bude možno vklad splatit i v hotovosti přímo do rukou správci vkladu a nikoliv pouze na dedikovaný bankovní účet. Vzhledem k tomu, že správce vkladu může být i notář, vzniká pro společníky možnost založit společnost s ručením omezeným v rámci jedné návštěvy notáře.

Úprava monistického systému vnitřní struktury uspořádání akciové společnosti

Součástí Novely je rovněž úprava nastavení monistického modelu řízení akciové společnosti, který jak se ukázalo neodpovídá monistickým systémům známých z právních řádů jiných evropských zemí, které má model reflektovat. Na základě Novely by mělo být zrušeno ustanovení ZOK, kterým je stanovena povinnost zřizovat v monistické struktuře vnitřního uspořádání akciové společnosti orgán statutárního ředitele a obligatorními orgány by od účinnosti měli zůstat pouze valná hromada a správní rada, která by měla kompetence k obchodnímu vedení společnosti a současně i ke kontrolní činnosti. Touto změnou by mělo dojít k vyjasnění sporů ve věci pravomocí orgánu akciové společnosti v monistickém systému. Jak exekutivní, tak kontrolní pravomoci
by byli koncentrovány do působnosti jediného orgánu, a to správní rady. Správní rada se tak stane způsobilá řídit a rozhodovat o všech běžných podnikatelských činnostech společnosti.

Počet členů správní rady zůstane zachován na počtu 3 členů, neurčí-li stanovy vyšší počet s výjimkou přípustností jednočlenné či dvoučlenné správní rady, za situace, kdy akciová společnost má pouze jediného akcionáře. Tato možnost nižšího počtu členů správní rady musí být ovšem upravena ve stanovách.

Převod podílu ve veřejné obchodní společnosti

Novela prolamuje kogentní ustanovení stávající úpravy ZOK, které zakazuje převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti. Tento zákaz je v dosavadní právní úpravě stanoven z důvodu osobní povahy veřejné obchodní společnosti, kdy společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti. Navrhovatel ovšem předmětnou změnou nechce zasáhnout do osobní povahy veřejné obchodní společnosti, z tohoto důvodu je zákaz sice prolomen, ale pod podmínkou souhlasu všech ostatních společníků s převodem podílu. Bez předmětného souhlasu, smlouva o převodu podílu nenabývá účinnosti.

Změna pro právnické osoby ve volených orgánech

V souladu s § 154 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) je možné, aby funkci ve volených orgánech právnické osoby vykonávala další právnická osoba, pokud tato další právnická osoba zvolí fyzickou osobu, aby jí v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Zde ovšem vzniká problém, že předmětným statutárním orgánem může být právnická osoba, pak je tedy nutné postupovat opět dle § 154 OZ, kdy může nastat opět stejná situace a celý proces se bude tzv. řetězit.

Novelou se nově zakotvuje povinnost právnické osoby, jenž vykonává funkci voleného orgánu v kapitálové společnosti nebo družstvu, aby do funkce zmocnila fyzickou osobu, která splňuje zákonné požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce. Bez zvolení takového fyzické osoby, nebude možné právnickou osobu zapsat jakožto člena voleného orgánu právnické osoby do obchodního rejstříku. Právnická osoba disponuje lhůtou 3 měsíců k zapsání zmocněného zástupce nebo nového zmocněného zástupce v případech kdy dojde k zániku zmocnění zástupce právnické osoby. Pokud tak právnická osoba neučiní, zanikne ji ex lege funkce člena voleného orgánu.

Smlouva o výkonu funkce

Novela zavádí i několik relativně zásadních změn v oblastní smluv o výkonu funkce voleného člena orgánu. Novela doplňuje legislativní „mezeru“ v otázce schvalování smluv o výkonu funkce. Současná právní úprava výslovně neřeší důsledky neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. Výkladem ovšem je dovozována její relativní neplatnost (smlouva je platná do doby, než se oprávněná osoba nedovolá její neplatnosti). V praxi tato skutečnost znamená, že může nastat situace, kdy statutár vykonává svou funkci i několik let na základě smlouvy, která je poté na základě odvolání oprávněné osoby prohlášena za neplatnou ex tunc. Což by znamenalo, že dříve vyplacená odměna by byly bezdůvodným obohacením statutára. Novela tedy nově stanoví, že bez schválení nejvyššího orgánu smlouva o výkonu funkce nenabývá účinnosti. Schválením se smlouvá stává účinnou, a to i zpětně ke dni jejímu uzavření, ovšem toto pravidlo je dispozitivní je tedy ponecháno v diskreci nejvyššího orgánu kapitálové společnosti.

Další situací a problémem, který bude nově výslovně, v oblasti smlouvy o výkonu funkce, upraven Novelou je kontradiktornost smlouvy o výkonu funkce a společenské smlouvy. V případě, že mezi těmito dvěma dokumenty bude existovat rozpor, aplikují se pravidla stanovená ve společenské smlouvě, s výjimkou případu, kdy smlouva o výkonu funkce bude schválena většinou společníků vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, v této situaci se aplikují pravidla stanovená ve smlouvě o výkonu funkce.

Rozhodování per rollam

Úprava institutu rozhodování per rollam (rozhodování mimo valnou hromadu), patří mezi části Novely, která má zjednodušit administrativní zátěž pro společnosti.

Současná právní úprava stanovuje, že rozhodnutí per rollam valné hromady kapitálové společnosti musí mít formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Toto pravidlo znamená, že každé samostatné vyjádření akcionáře či společníka, musí mít formu notářského zápisu. Tato skutečnost sebou u větších kapitálových společností nese nemalé administrativně náklady. Novela tento postup upravuje. Nebude už tedy nutné, aby každé jednotlivé vyjádření akcionáře či společníka bylo vyhotoveno ve formě notářského zápisu. Nově samotný návrh rozhodnutí bude ve formě notářského zápisu, kdy následně bude vytvořena kopie předmětného návrhu, která bude rozeslána všem akcionářům a společníkům, kteří odevzdají své vyjádření k této kopii notářského zápisu s úředně ověřeným podpisem. Celý postup pak bude ověřen notářským zápisem o rozhodování per rollam.

Rozdělení a výplata zisku a jiných vlastních zdrojů

Vzhledem k nedávnému judikaturnímu vývoji v oblasti rozdělení a výplaty zisku a jiných zdrojů bylo záhodné na předmětný vývoj reagovat i v legislativní rovině a zároveň napravit nedokonalou transpozici evropské legislativy do předmětných ustanovení ZOK.

Současná právní úprava přináší v oblasti výplaty jiných vlastních zdrojů z důvodu její vágnosti velkou diskusi, neboť v praxi dochází k rozdílnému přístupu, ten je způsoben skutečnosti, že naopak pro rozdělení a výplatu zisku jsou pravidla striktně upravena. Novela se snaží předmětnou vágnost u výplaty jiných vlastních zdrojů napravit a přidává na místech, kde současná právní úprava zmiňuje zisk, dovětek „a jiné vlastní zdroje“. Výplatu z jiných vlastních zdrojů tak bude možno provádět stejně jako výplatu zisku pouze na základě řádné nebo mimořádné účetní uzávěrky.

V návaznosti na relevantní judikaturu bude dle Novely možné použít řádnou či mimořádnou účetní uzávěrku schválenou orgánem obchodní korporace pro rozdělení zdrojů až do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla sestavena.

Zakotvením tzv. bilančního testu v Novele navrhovatel transponuje legislativu EU (směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132). Bilanční test již v stávající právní úpravě obsažen je, ale není povinný pro všechny obchodní korporace, nově se stává povinným pro všechny obchodní korporace. Bude tak sjednocen výpočet maximální částky k vyplacení pro všechny typy obchodních korporací a zároveň Novela stanoví povinnost provedení bilančního testu před rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku, a to pod hrozbou neplatnosti předmětného rozhodnutí.

Novela dále zavazuje všechny typy obchodních korporací k aplikací tzv. testu vlastního kapitálu, který má zajišťovat vypovídající přehled o základním kapitálu společnosti.

Dále dojde k zpřísnění pravidla pro vrácení vyplaceného podílu na zisku. Ochrana dobré víry se již nebude uplatňovat ve vztahu k vyplácenému podílu na zisku. Jinými slovy společníci budou muset navrátit jim vyplacený zisk, v případech, kdy výplata zisku byla v rozporu se zákonnými pravidly, přestože oni o této skutečnosti nevěděli. Z logiky věci zde bude existovat výjimka pro akcionáře, u kterých ochrana dobré víry ve vztahu k výplatě na zisku zůstane zachována.

Závěr

Úplné znění vládního návrhu novelizace zákona č. 90/2012 Sb., naleznete zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=363&CT1=0.

V případě jakýchkoliv dotazů nás prosím neváhejte kontaktovat prostřednictvím emailu info@kastnerpies.cz.